Krásně sychravý podzim
Už je to oficiální - máme tu podzim! A podzim, ten bezpochyby patří k mým čtyřem nejoblíbenějším ročním obdobím. :-P Ale vážně: mám ráda podzim teplý, slunečný a barevný, kdy se může chodit na procházky, pouštět draky, sbírat kaštánky a dělat z nich zvířátka, ... A mám ráda taky podzim studený, sychravý, až pošmourně deštivý, kdy se člověk - ještě víc než jindy - těší domů (a v chladném a tmavém ránu dokonce i do práce :-)), zapálit si voňavou svíčku a zavrtat se do teplého pelíšku s knížkou a čajem/svařáčkem/horkým jablečným džusem se skořicí.
Letos se na tohle období obzvlášť těším, protože ho budeme trávit "ve svém". Pokud se něco nezvrtne, začneme od příštího týdne shánět, objednávat, přeměřovat, vybírat a zařizovat, až se z nás bude kouřit, abychom co největší část tohohle podzimu, a další následující čas, mohli trávit opravdu DOMA.
Bude s tím spojeno jistě nemálo nesnází, ale snad také "veselých historek z natáčení" (které jsou samozřejmě k smíchu teprve s odstupem a spíš pro ty druhé, nezúčastněné). Nicméně se odvažuji tvrdit - aspoň po tom, co jsem prožila minulý čtvrtek - že to bude vlastně úplná brnkačka a sranda starosti.
V porovnání s tíží lidského bytí a nebytí byl i ten čtvrteční zážitek relativně neškodný (pro mě osobně určitě), ale srážka s blbcem je prostě srážka s blbcem. A když ten blbec je navíc v nadřazené roli, musíte se úplně podřídit jeho vůli ... eventuálně zahodit celé roky snahy a buď rezignovat, nebo se pokusit si někde stěžovat, ale zrovna v takovéhle sféře, kde je vůbec všechno pofidérní, není jednak moc na koho se obrátit a jednak čím argumentovat.
Nade mnou onen zmíněný blbec nezvítězil, ale jen díky tomu, že jsem měla zastání a notnou dávku štěstí, ale nějak nemůžu překousnout, že na to někdo jiný doplatil.
Poslední dobou jsem se upínala k tomu, jakou budu mít radost z toho, až to bude všechno za mnou, ale teď se z toho titulu radovat nedokážu. Ne za téhle situace, kdy je úplně jedno, co kdo dal do studia, jakou práci věnoval závěrečným zkouškám a psaní diplomky, kdy o výsledku rozhoduje, který vyučující má odvahu se pohádat se samozvaným předsedou zkušební komise a jak moc si má někdo potřebu ubližováním druhým zvětšovat vlastní ego a léčit svoje komplexy z osobního života...
