Ingredience:
Postup:
Předem namočený hrách uvaříme do husté kaše. Ke kaši zamícháme rajský protlak nebo šťávu, kyselé zelí, sůl a pepř, směs vlijeme do vymazaného pekáčku vysypaného strouhankou a zapečeme. Před dopečením posypeme strouhaným sýrem.
Kdeže loňské sněhy jsou? Ptáme se. A nejen ty loňské, ale dokonce i ty minulotýdenní se vytratily neznámo kam. Svou běloskvoucností a dalšími estetickými kvalitami se mohly chubit sotva den a kousek a už minulého pondělí navečer byly transformovány do hladkého kluziště, které z mé rutinní cesty na jógu a zpět udělalo adrenalinový zážitek těžkého kalibru. V úterý pak nabylo podoby ještě nezaschlé citrónové polevy a v dalších dnech se přes klasickou šedavou břečku začlenilo opět do koloběhu vody. Panta rei.Minulý týden mě zbavil mých samaritánských povinností, tedy docházení na přednášky, motivovaného soucitem k přednášejícím, jimž jsem chtěla dopřát alespoň jednočlenné publikum, neb skončil semestr. Teď se zabavuji převážně psaním různých seminárek, překladů, návrhů diplomek a jiných neužitečností. K výčtu toho, k čemu je vysokoškolské vzdělání dobré, mohu přidat nabytí schopnosti napsat o ničem bez větších obtíží deset až dvacet stránek. To se může v životě hodit.
Co se mi na zimě fakt líbí, je, když ráno roztáhnete žaluzie (případně závěsy) a ještě ospalýma očima nevěřícně koukáte na tu záplavu sněhu, po které ještě předchozího večera nebyly ani stopy. Pro Štědrý den by to byl, aspoň pro mě, ideální scénář... Jenže my sice poroučíme větru, dešti, ale sněhu zatím ještě ne. :-)Až na ten sníh se nám kruh uzavírá. Před dvěma týdny (teda přibližně, ať mě nechytáte za slovo) se dělala vánoční výzdoba a dneska ji budeme podle tradic sundávat. Před dvěma týdny jsme uďobávali první cukroví a dnes dosnídáváme poslední. Před dvěma týdny jsme měli obalovaného kapra s bramborovým salátem, pročež dnes budeme mít... rybí prsty s bramborovým salátem. :-) Ale jinak jsme duševně celkem zdrávi. ;-P
Krásný tříkrálový den všem... a ten Večer obzvlášť. :-)
Máme nový rok, ale stejně jako loni, předloni či před dvaceti lety je zase letos, dneska, teď a tady. Jen tak trochu doufám, že tohle je poslední letos, kdy budu chodit do školy (a že tato moje tříčtvrtě-životní snaha bude korunována - respektive diplomována - úspěchem). A možná, že pak bude následovat mnoho a mnoho letosů, kdy si budu říkat, že zlatá škola a do důchodu sakra daleko...
Snad budou další vánoční a silvestrovské oslavy víc šmrncovní, těm - už musím říct - loňským nějak trochu chyběla atmoška, ale to bylo dáno hlavně mou dost zarputilou snahou splnit včas některé školní povinnosti... jó, holt život je otázkou priorit a to platí nejen pro ten cuc na kládě v čokoládě. :-)
