Nepropadejte (předvánoční) panice!

Toť heslo pro nadcházející týdny. Od neděle celkem vytrvale sněží, což ve spojení s poměrně vysokými teplotami (ale ne zas tak vysokými, aby člověk nemohl aspoň zrána a k večeru slušně klepat kosu) vytváří na zemi břečkovito-blátovitou s*čku, ježto sama vybízí k uklouznutí a upadnutí, či alespoň k mimovolnému zacákání si kalhot a celkovému zasvinění bot. Sníh tající již při své cestě z nebe k zemi dále zapříčiňuje promoknutí jedinců, jejich aktuální zhoršení nálady, často následované nachladnutím, kteréžto výslednou náladu nikterak nezlepší.

Padající bělostné sněhové chuchvalce pozorované však přes okno z tepla domova, či v horším případě alespoň z tepla posluchárny, působí však magicky a připomíná blížící se svátky, stejně jako vánoční světla připevněná na pouličních lampách a obří nazdobené stromy v nákupních centrech.

Je třeba co nejdřív zakoupit vánoční dárky, neb zakrátko lidstvo propadne šílení a bude s ním ještě víc k nevydržení než jindy. Bude ho plné obchody, kde se bude tlačit, strkat a přetahovat o nesmyslnosti, které jsou právě ve slevě, nebo ani ve slevě nejsou, ale zdají se být vhodným vánočním dárkem.

K šílení venkovnímu se přidá i šílení vnitřní - uklízení, přerovnávání, pečení cukroví, mytí oken,... Není divu, že pak spousta lidí, zejména těch, kteří mají krom práce na starosti i péči o domácnost (chci být genederově korektní, tak nemluvím prostě o ženskejch :-)), Vánoce nemají rádi.

Já je ale ráda mám a nechci si to zkazit. Takže se pokusím nepropadat panice; co je potřeba (což je otázkou pouze mých priorit, nikoli toho, že "se to tak má dělat"), udělat zavčasu a na zbytek se vybodnout. Jak vždycky říká můj vedoucí bakalářky, moudrý starý pán, doc. Pupkáček: "Kdo se chce koukat z okna, může si ho otevřít." :-)