Štědroranní rozkoukávání

Vstávala jsem v sedm, což je pro studenta vysoké školy skutečně brzy. Ne, že bych do večera potřebovala zařizovat tolik věcí, ale spíš se snažím, aby ten Štědrý den byl co nejdelší a já si v současné letící době mohl aspoň chvilku vychutnat ten pocit, že se čas vleče a mohla se dýl těšit na večer.

Mám malý ospalý očíčka, nohy nahóře a dávám si kafe. U otevřené ledničky potlačila jsem silné nutkání posnídat bramborový salát, přeci jen by se to dalo považovat za poněkud výstřední, možná i nechutné. A tak si místo toho dám jogurtové mléko a od zítřka už po dlouhou dobu budu pak snídat cukroví.

Betlém máme postaven, stromeček - zatím v rozložené a krabicové podobě - byl přinesen ze sklepa. Rodiče dokonce bez jakékoli újmy a hrozícího rizika ušlapání zvládli i ranní nakoupení v Bille. A já, až se doobčerstvím, půjdu se vrhnout na to zdobení stromku. Tak zatím...