Už to máme za pár

...za pár hodin doslova. Kde jsou ty doby, co se to od Mikuláše do Vánoc nedalo prakticky vydržet a čas se nekonečně vlekl? No ale co člověk nadělá...

Předešlé týdny jsem se celkem úspěšně držela vlastní rady nepropadat předsvátkové panice, dárky nakoupila s předstihem, úklid domácnosti prováděla tak nějak průběžně a mezi plněním školních a pracovních povinností stihla napéct i pár druhů cukroví (viz předchozí příspěvky) ... takže označení Vánoc jako "svátků klidu" mi přinejmenším letos nepřijde jako smutná ironie.

Spíž i lednička praskají ve švech a mám pocit, že až tam budem chtít zítra ještě něco přidat (jako třeba ovocný salát s griotkou), budeme muset tu tunu bramborovýho salátu vyndat z mísy a rukama ho naplácat do mezer mezi chladícími se potravinami. :-)

Akorát ten Ježíšek to nějak fláká, tak zas budu muset ten stromeček ozdobit s tátou a večer pod něj nanosit zakoupené (!) dary. Tak aspoň ten sníh kdybys, Ježíšku, nějak zatento... stačí aspoň cenťáček, prosím prosím.

Tak zatím. Jdu se posilnit spánkem, abych zítra zvládla krom stromečku taky postavit betlém a ono tahat se s tolika lidma a navíc ještě s ovcema, oslama, velbloudama a podobně, není jen tak... :-) Dobrou noc.